Zejména u spárkaté zvěře je dlouhodobě evidován výrazný nárůst populací, s čímž je spojen tomu odpovídající nárůst škod na lesích. Obecně je zřejmé, že zvěř je v současné době jednou z hlavních překážek obnovy pestrých lesních ekosystémů, odolných vůči probíhající klimatické změně. Pro přesné vyčíslení škod v současné době neexistují nástroje, a to jednak z hlediska toho, co je vnímáno jako škoda, jednak z hlediska existence a dostupnosti vstupních dat. Vyhláška č. 55/1999 Sb. v aktuálním znění pracuje se škodou ze zničení lesního porostu, škodou ze snížení přírůstu a škodou ze snížení kvality lesního porostu. Tyto škody jsou jasně vyčíslitelné a nárokovatelné, ani pro ně však neexistují komplexní datové podklady pro celou ČR. Dále je možné uvažovat škody, které vznikají preferenčními potravními nároky zvěře, jež v řadě oblastí eliminují pestrost druhové skladby lesních porostů a přirozené zmlazení. Pro stanovení výše škody lze využít data Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů ze srovnávacích zkusných ploch, aktualizovaná analýza v tuto chvíli ovšem chybí. Vliv na druhovou skladbu a pestrost lesních porostů lze pak interpretovat i jako škody na (budoucím) lesním ekosystému. Pro jejich odhad neexistuje obecně akceptovaná metodika, lze je však považovat za násobné oproti škodám „vyčíslitelným“. Do kategorie vyčíslitelných nákladů je možné zároveň započítat nadbytečné náklady na ochranu výsadeb a mladých porostů proti zvěři (oplocení, nátěry, individuální ochrana) i když neexistuje konsensuální názor pro odlišení „přiměřené“ a „nadbytečné“ ochrany.
